Viktoria Plzeň: Očima Davida Weihraucha #4

Ostuda ve Zlíně! Viktoria Plzeň po vyřazení z Evropy totálně vyhořela. Prohra 0:3 s devátým týmem tabulky je k zamyšlení. Kde máme střelce? Tohle byl odchozený výkon bez špetky morálky.

Viktoria Plzeň a zlínský komplex

Je to k neuvěření. Viktoria Plzeň letos darovala Zlínu všech šest bodů. V 10. kole jsme doma ostudně padli 0:1 po brance Cupáka a teď nás Ševci vyprovodili potupným výsledkem 3:0. Je to s odpuštěním na ručník do ringu. Můžeme se sice alibisticky vymlouvat na únavu, ale soupeř nám dává lekci z produktivity. Hyského tah se sedmi změnami v sestavě absolutně nevyšel. Nově složená obrana hořela od první minuty, kdy nás načal veterán Poznar. Tenhle „zlínský komplex“ už není náhoda. Náš tým naprosto pohrdl herní disciplínou a ukázal, že se nedokáže připravit ani na bojovného soupeře bez hvězdné kvality.

Děsí mě ta lehkost, se kterou jsme Zlínu přenechali otěže zápasu. Nechali jsme soupeře určovat pravidla hry v klíčových chvílích, místo abychom od první minuty ukázali, kdo je tady pánem. Viktoria Plzeň si nepřijela pro povinné body. Na hřišti působila jako soubor hráčů, kteří se vidí poprvé v životě. Experiment se stoperem Doskim nevyšel a tento hazard nás stál zápas dřív, než se fanoušci stačili usadit. Hned v úvodu jsme dostali gól z rohu. Naši skauti přitom silné stránky střelce znají nazpaměť, takže v kabině nebo v přípravě něco totálně selhalo.

Bezzubý útok a chybějící zabiják

Jako fanouška mě nejvíc vytáčí naše naprostá jalovost v útoku. Viktoria Plzeň sice držela balon, ale k čemu to je, když ve vápně nemáme nikoho s instinktem zabijáka? Lawalovy hlavičky ani Memičovy pokusy nikoho nevytrhnou. Tým s naším rozpočtem musí předvádět jiný kalibr. Chybí nám aktivní útočník, který tam vletí a nebojí se kontaktu. Potřebujeme někoho, kdo ten gól „vymlátí“ silou vůle. Místo toho sledujeme nekonečné obehrávání šestnáctky, což soupeři dává dostatek času na zformování obrany.

Střídání Vašulína a Ladry nepřineslo kýžený efekt. Je to smutná vizitka naší ofenzivy. Máme sice kreativní záložníky se zajímavými centry, ale v klíčovém prostoru „pětky“ jsme neškodní jako školáci. Útočník nedokáže využít chyby soupeře ani si nevynutí tlak svým pohybem. Zlín proto v pohodě dokráčel k čistému kontu. Do vápna musíme postavit hladového střelce, který dýchá pro každou dorážku. Jinak zůstaneme jen neefektivním strojem na držení míče, který body dál jen rozdává.

Morální kocovina po Evropské lize

Můžeme se dlouze bavit o vypadnutí z Evropy. Vyřadil nás Panathinaikos Atény, jenže jsme profesionální klub a hráči se musí z takového zklamání rychle oklepat. Musí to zvládnout před zápasem s devátým týmem tabulky. Viktoria Plzeň si nemůže dovolit ten luxus, aby ligový zápas pojala jako povinnou jízdu s brzdou. Měli jsme si spravit chuť a ukázat charakter. Předvedli jsme ale výkon bez jiskry a energie. Chyběla mi především touha po odplatě za neúspěšný čtvrtek.

Závěr zápasu byl korunou všeho. Cupák si z nás udělal tréninkové kužely a dal nám dva góly v posledních minutách. To svědčí o naprostém rozkladu koncentrace. Kluci musí na hřišti makat na maximum, ať hrají v Aténách nebo ve Zlíně. Jinak na pohárové příčky příští rok zapomeňme. Tohle nebyl výkon hodný dresu Viktorie, ale odevzdaný fotbal, který uráží fanoušky. Musíme se vrátit k pokoře a bojovnosti, jinak nás čeká smutné jaro. Snad se do příště umoudříme a už zítra v Karviné, nebo v neděli proti Votrokům skórovat budeme. Musíme!

AŤ STÁLE VÍTĚZÍ VIKTORIA!