Juventus v úpadku: Devět titulů v řadě se jeví jako dávná minulost

Od totální dominance v domácí soutěži k boji alespoň o Ligu mistrů. Takovou zápletku by mohl mít dokument o situaci, v níž se aktuálně nachází Juventus. Serie A už mu ‘nepatří’ a tápe i v milionářské soutěži.

Devíti tituly v řadě se může chlubit málokdo. Juventus do této elitní společnosti patří, protože v letech 2011-2020 v Serii A nenašel přemožitele. Minimálně ne takového, který by ho dokázal připravit o ligovou trofej. V tomto ohledu je lepší pouze Bayern Mnichov, který zdolal Bundesligu jedenáctkrát v řadě. Dokonce ani vyhlášení ‘farmáři’ z Paříže nemají více než čtyři mistrovské trofeje bez přerušení. Juventus si v době, kdy ho vedl Antonio Conte a později Massimiliano Allegri, podrobil Apeninský poloostrov a vše vypadalo skvěle. Jenže opory postupně odcházely a náhrady za ně nebyly.

Klíčoví hráči Juventusu: Čtyřka vzadu, fungující střed a zabijáci do vápna 

Pod úspěchy Juventusu byla velkým písmem podepsána jejich nepropustná obrana ve složení Barzagli, Bonucci a Chiellini. A když už přes toto trio náhodou někdo prošel, stál za ním ještě Gianluigi Buffon se svými skvělými reflexy. Tato čtveřice udělala z defenzivy Staré dámy nedobytnou tvrz. Juventus za těch devět let pouze jednou inkasoval více než třicet branek, naopak hned šestkrát to bylo méně než pětadvacet.

Dalším důležitým pilířem této éry byl dvaatřicetiletý Andrea Pirlo, o kterého už kvůli věku v AC Milán neměli zájem. Italský středopolař si v Turíně odsloužil další čtyři roky, během nichž s klubem získal čtyři ligové tituly i italský pohár. A kromě toho ještě nespočet individuálních ocenění pro nejlepšího hráče Serie A či nejlepšího italského fotbalistu. Spolu s ním tvořil zálohu například Claudio Marchisio či Arturo Vidal.

AC Milan chose not to renew Andrea Pirlo's contract in 2011 because they thought he was too old. He was 32.

Pirlo then signed for Juventus on a free transfer and won Serie A Player of the Year for three seasons in a row. A record still unmatched today.

Class is permanent. ❤️ pic.twitter.com/AdXTy6miiu

— Football Tweet ⚽ (@Football__Tweet) January 10, 2023

Asi největší rozdíl mezi veleúspěšnou érou a dnešním obdobím je ale v ofenzivě. Dnešnímu Juventusu chybí klasický zabiják do vápna, jako byl Carlos Tevez, Gonzalo Higuaín nebo Cristiano Ronaldo. Od jejich konce v černo-bílém dresu schází střelec, na jehož góly by se tým mohl spoléhat a pravidelně se o ně opřít. 

Italové na lavičce: Bouřlivák Conte a Allegri jako kat atraktivity

Klíčovou roli sehráli výborní italští trenéři. Dominanci Juventusu odstartoval Antonio Conte, který letos vyhrál Serii A s Neapolí. Rodák z Lecce přitom hned v první sezóně málem dostal vyhazov za své výsledky. Bianconeri pod jeho taktovkou sice neprohrávali, ale ztráceli hodně bodů remízami. Deset kol před koncem ročníku 2011/12 byli druzí a měli shodně črtnáct výher i remíz. Ale Andrea Agnelli ho ve funkci podržel a Conte vyhrál devět z posledních deseti utkání. První titul po devíti letech doplnil během dalších svou sezón o další dva. Italský trenér se následně s Juventusem rozloučil zejména kvůli přestupové politice klubu. 

Na jeho místo nastoupil Massimiliano Allegri – nenáviděný i milovaný trenér, který na svého předchůdce navázal. Jeho fotbal mnohdy nevypadal dobře, ale byl účinný. Hra, která byla založena na jednoduchosti a pracovitosti, se Staré dámě vyplácela. Tituly už byly samozřejmostí, Allegri měl ale za cíl také dobýt tu nejlepší soutěž na světě, Ligu mistrů. To se mu nepovedlo. V nadcházející sezóně už to bude třicet let od doby, kdy Juventus získal ‘ušatý pohár’. Allegri po pěti vyhraných titulech a dvou neúspěšných finále milionářské soutěže v klubu v roce 2019 skončil.

Střídání trenérů, covid, podvody v účetnictví a nový sportovní ředitel

Allegriho konec byl v Turíně počátkem anabáze, která trvá dodnes. Jeho nástupce, Maurizio Sarri, s týmem získal doposud poslední domácí mistrovskou trofej. Neuspěl ale v Lize mistrů a vedení Juventusu zariskovalo a dalším koučem se stal Andrea Pirlo. Klubová legenda neměla žádné trenérské zkušenosti a licenci získala jen čtyři dny před začátkem ročníku. I tak mu vedení věřilo a přivedlo hráče, které chtěl. Jenže jubilejního desátého titulu se Juventus nedočkal. Do toho všeho se na scéně objevil Covid-19, který udělal v klubu paseku. Juventus měl problém hráčům platit mzdy i kvůli Ronaldovi, který měl astronomický plat.

A tak se vedení rozhodlo k obnově systému do posledního bezpečně fungujícího bodu – povolali zpět Allegriho. Následovala velká čistka v kádru, Pirlovy posily staronovému trenérovi nevyhovovaly. Allegri však svůj dřívě úspěšný styl nedokázal praktikovat v moderním fotbale a Juventus tápal. Pak ale vyšla najevo zajímavá zpráva – turínský celek si opět pomáhal zakázaným způsobem. Juventusu bylo v lize odečteno 10 bodů, což tým v konečném důsledku připravilo o Ligu mistrů.

Majitel John Elkann chtěl konečně utnout trápení Juventusu a rozhodl se v roce 2023 angažovat nového sportovního ředitele. Tím se stal Cristian Giuntoli, což ocenili fanoušci zejména kvůli jeho úspěchům z Neapole. Ve funkci trenéra zůstal Allegri se svým fotbalem, který už kromě atraktivity postrádal i účinnost. Peníze na přestupy opět nebyly a úvodní optimismus byl ten tam. Sezóna nakonec nebyla zdaleka tak katastrofální, jak se obávali. A navíc se po úspěšném finále Coppa Italia konečně zbavili Allegriho, který se po závěrečném hvizdu dostal do sporu s Giuntolim.

Juventus letos: Další neúspěšný trenérský experiment

Na začátku právě ukončené sezóny nastoupil na trenérskou židli Thiago Motta, v němž experti viděli spásu Staré dámy. Jenže zázračné zlepšení se nekonalo a dlouhé čekání na úspěšnou sezónu značně ovlivnilo trpělivost vedení. Motta dostal padáka už po půl roce, protože Juventus pod ním postrádal nejen výsledky, ale i to nejdůležitější – góly. A nefungovala ani chemie mezi ním a kabinou. Kvůli Mottovi klub opustil Nicolo Fagioli nebo Dean Huijsen, který je letos považován za jeden z největších objevů sezóny.

Mottu nakonec nahradil chorvatský stratég Igor Tudor. Pod novým koučem se hra zlepšila a i hráči na hřišti působí šťastněji. Nový stratég dostal střízlivý cíl – postoupit do Ligy mistrů, který splnil. Jenže smlouvu má jen do konce sezóny a podle několika italských webů a novinářů už si Juventus na lavičku vyhlédl “novou” tvář. Ta ale vůbec není nová – spekulovalo se, že by se do Turína vrátit Antonio Conte. Novopečený vítěz Serie A ale podle všeho setrvá v Neapoli Aurelio De Laurentiise a hledání turínských tak pokračuje dál.