30 let od sparťanského návratu na Letnou. Stavba načerno, derby proti Slavii a na place Berbr

Sparta na Strahově? Za pár let realita. Ikonická Letná přestává vyhovovat, a tak se nejúspěšnější český klub bude stěhovat. Před 30 lety to bylo opačně. A Sparta měla jeden z nejmodernějších stadionů v Evropě. A celé toto období je zajímavější a dramatičtější, než se na první pohled může zdát.

Stavba načerno

V posledních měsících se řeší, kdy Sparta opustí stávající domov a přesune se na Strahov, kde se postaví nová moderní aréna. Nyní se vraťme do doby, kdy se naposledy rekonstruovala stávající Letná. Rudí, fotbalový hegemon 90. let, kdy jen dvakrát přišli o ligový primát, se do svého království vrátil přesně před 30 lety. A kulisy nemohly být slavnostnější – prvním zápasem bylo derby proti Slavii. Celý návrat měl v sobě nečekané prvky detektivky.

Letná se rekonstruovala v roce 1994, Sparta musela několik měsíců vzít azyl stadionu Evžena Rošického na Strahově. Ovšem i na něm si v klidu došla pro ligový titul. Jen pro zajímavost – byl to poslední ligový ročník, kdy za výhru byla pouze dvoubodová odměna.

Byla to událost podzimu 1994 – a to nejen ve fotbalové komunitě. Spartě vládl v té době podnikatel Petr Mach. A byl to typický zástupce dravých devadesátkových podnikatelů. Jeho vrcholným kouskem ale byla právě rekonstrukce stadionu. Kolem celé stavby bylo hodně diskusí, Mach totiž začal budovat Letnou načerno. Hlavní tribunu rekonstruoval bez stavebního povolení. Památkáři se čertili, že je chráněná a musí zůstat v současné podobě. Mach měl ovšem dobré vztahy s vedením města. Pokuta byla vyčíslena na jeden milion, modernizace pak na pouhých 270 miliónů korun.

236. derby se hrálo 9. září 1994 na zrekonstruované Letné, kam se sparťané vrátili po devíti měsících strávených na zmíněném Strahově. Ještě den před výkopem Mach prohlásil: „Dnes ráno jsme obdrželi dodatečné povolení k užívání stavby. Ve dvaadvacet hodin opustí stadion pracovníci Metrostavu, ráno nastoupí pyrotechnici, kteří budou celý den provádět kontroly. Předejdeme tak poplachu, kdyby nějaký závistivec před utkáním zatelefonoval, že je na stadionu umístěna bomba.“ Divoké představy sparťanského bosse se nepotvrdily, zápas se bez problémů odehrál.

Na place Nedvěd či Berbr

Slavia byla ve větší pohodě než domácí, vedli ligu a za Spartu navíc nemohl chytat Petr Kouba. Reprezentační jednička doma uklouzla po mýdle a poranila si stehenní sval. Do brány tak musel debutant Jan Blažka. „Není lepší příležitost, jak ukázat, že do mužstva patří,“ burcoval ho trenér Sparty Vladimír Borovička.

Kromě debutujícího Blažky, který nakonec v lize zvládl jen čtyři starty, hráli za Spartu například Pavel Nedvěd, Horst Siegl či Jozef Chovanec. Za Slavii poté Patrik Berger, či současní známí trenéři Jan Suchopárek, Luboš Kozel a Jiří Lerch.

Z dnešního pohledu je zajímavostí i obsazení rozhodčích na největší zápas v zemi. Hlavním sudím byla tehdejší jednička Lubomír Puček. Ten o deset let později vstoupil do Slavie coby sportovní manažer. Protože byl zapleten v rozsáhlé korupční kauze, vydržel v klubu pouze jeden rok. Ještě zajímavější je ovšem jméno tehdejšího pomezního rozhodčího. Nebyl jím nikdy jiný, než Roman Berbr. Ten to později dotáhl až na post místopředsedy asociace a v roce 2020 byl zatčen pro podezření z rozsáhlé korupce. Jen se tak potvrdilo, že stojí mnohými švindly v českém fotbale. Ostře sledovaný proces skončil teprve před několika měsíci Berbrovou podmínkou.

Mizerné návštěvy

Utkání, kterého se účastnily i politické špičky, včetně tehdejšího premiéra Václava Klause, skončilo remízou 0:0. Zápas si pochvaloval slávistický útočník Ivo Knoflíček: „Hrálo se ve fantastické kulise, nový stadion můžeme Spartě jen závidět, není takový v Evropě široko daleko.“ Slávisté v té době hráli ještě ve starém dřevěném Edenu.

I přes to, že většinu ročníku kralovali sešívaní, tak si pro obhajobu titulu na jaře 1995 došla opět Sparta. Zajímavostí jsou i z dnešního pohledu mizerné návštěvy nejúspěšnějšího českého klubu. Průměr domácí návštěvnosti za celou sezonu měla pouhých 6848 fanoušků a například na duel se Slovanem Liberec z dubna 1995, jen týden po vítězství v Edenu, bylo zvědavých pouhopouhých 2767 diváků. Liga zkrátka ušla nejen v návštěvnosti za 30 let velký kus cesty.