KOMENTÁŘ: Více klubů, ztráta identity. Rostoucí problém moderního fotbalu

V dnešním fotbalovém světě, kde se miliardy točí rychleji než míč na hřišti, se vlastnictví více klubů neboli multi-club ownership rozrůstá stále rychleji. Bohatí lidé kupují kluby po světě, slibují všechno možné, ale často to končí chaosem a ztrátou duše sportu. Každý klub potřebuje svoji identitu, ne žádné řetězce.

Nejdříve k tomu dobrému, aby to nebylo jen černobílé. Vlastnictví více klubů může být záchranným lanem pro menší kluby. Hlavně díky sdílení skautingových sítí, tréninkových programů a dat pomáhá vychovávat talenty, kteří by jinak neuspěli. Půjčky mezi sesterskými týmy dávají mladíkům šanci na minuty, otázkou ale zůstává, zda je to skutečně rozvoj hráče, nebo jen přesun majetku uvnitř jedné firmy. Jde to přeci i formou hostování kamkoliv jinam. Finanční stabilita chrání před krachy, ale za cenu ztráty samostatnosti.

Realita je krutější, multi-club ownership především ničí fair play a identitu jednotlivých klubů. Konflikty zájmů umožňují přestupy za směšné ceny nebo skryté vlivy na zápasy. Pravidla sice existují, ale často reagují až ve chvíli, kdy je problém viditelný. Kluby se stávají pobočkami, fanoušci se cítí zrazeni, když jejich tým slouží jen jako farma pro bohatšího bratra. A bez fanoušků nemá klub žádnou skutečnou hodnotu.

Todos os clubes da Red Bull ao redor do mundo.

📸 @igscoreofficial pic.twitter.com/B4sFMRCAoN

— Central do Braga (@CentralDoBrega) April 23, 2025

Trochu starší příklad. City Football Group muselo v roce 2024 prodat podíl v Gironě, jelikož se společně s Manchesterem City kvalifikovalo do Ligy mistrů. Fanoušci v Katalánsku protestovali. Ne proto, že by neměli rádi úspěch, ale proto, že cítili, že jejich klub není pánem vlastního osudu.

Kolonie místo identity klubu

A teď téma aktuální. BlueCo, vlastník Chelsea a Štrasburku je v pokročilých jednáních o koupi brazilského Santos FC, který mimo jiné vychoval Pelého a Neymara, aby vytvořili lehkou cestu talentům z Jižní Ameriky do Evropy. Takový plán může znít strategicky, ale z pohledu fanoušků připomíná spíš moderní fotbalový kolonialismus. Fanouškům Santosu se to nelíbí, protože nechtějí být jakousi kolonií miliardáře a částečného vlastníka BlueCo Todda Boehlyho. Stejně tak nespokojení jsou i fanoušci Štrasburku, kam každoročně chodí několik hráčů z Chelsea na hostování, a naopak talenti odcházejí do Londýna. Klub pak přestává budovat vlastní tvář a jen doplňuje cizí projekt.

Strasbourg fans were marching against BlueCo again today. [@SebastienRuffet] pic.twitter.com/tKXcQHWvKa

— CFCDaily (@CFCDaily) January 18, 2026

Další rána přišla v létě 2025 u našich sousedů. Slovenský DAC Dunajská Streda byl vyloučen z Konferenční ligy kvůli stejnému majiteli s maďarským Győri FC. Vlastník Oszkár Világi ovládá oba týmy, což UEFA označila za porušení. Odvolání selhalo v červenci, DAC tak přišel o evropskou soutěž kvůli nižšímu koeficientu Slovenska. Trest nezasáhl investora, ale hráče a fanoušky. Ti si stěžují, že jejich klub je pro vlastníka maďarsko-slovenského dua zbytečný, a právě tento pocit méněcennosti je největším selháním celého systému.

Fotbal není Monopoly, je o rivalitě, komunitě a spravedlnosti. Multi-club ownership toto všechno jaksi snižuje a ambice bohatých ničí sny menších. UEFA posiluje pravidla, ale nestačí to. Je čas na tvrdší zákazy a skutečnou ochranu klubových identit, jinak se fotbal definitivně promění v uzavřenou hru pro miliardáře, kde na tradici a emoce už nezbude místo.