Boula: Hrát v Baníku je privilegium. Cítím se tu jako doma

Jiří Boula, defenzivní štít Baníku Ostrava, má za sebou těžké chvíle po vypadnutí z evropských pohárů. Jak se s tím on a tým vypořádali? Jak vnímá svou aktuální pozici v týmu a co pro něj znamenají ostravští fanoušci? Odpovědi na tyto a další otázky najdete v našem exkluzivním rozhovoru.

Jiří Boula – profil hráče ▶

Datum narození: 8. dubna 1999 (25 let)

Výška: 183 cm

Pozice: Střední záložník

Klub: FC Baník Ostrava

Národnost: Česká republika

Klubová kariéra:

Žluté karty: 12 (1.liga)

Začátky: Jiří Boula začal svou kariéru v mládežnických týmech Sparty Praha.

Debut v A-týmu: Boula si odbyl svůj debut za Baník v roce 2022.

Sezóna 2023/2024:

Góly: 0

Zápasy: 28

Asistence: 6

Moje první otázka bohužel nemůže být jiná než, jak nesete vyřazení z evropských pohárů? Bylo to hodně blízko, jak těžce se to kouše?

Vzhledem k tomu, co pro nás všechny okolo Baníku ty evropské zápasy znamenaly, bylo o to náročnější se smířit s vypadnutím. O to víc, když už byl postup opravdu na dosah, ale tak to v životě chodí. Výsledkem bylo vypadnutí a brzy se zapomene jak, důležitý je výsledek a ten nám nevyšel, tak jak jsme si přáli.

Co fanoušci? Hodně se o tom mluví, ale jak to vnímá Jiří Boula?

Fanoušci jsou v Ostravě obrovské téma, ti naši právem i v celé republice. Teď už pravděpodobně i za hranicemi. Beru to jako velké privilegium hrát v klubu s tak velkou fanouškovskou základnou. Myslím, že to tak bere každý, kdo v Baníku hrál nebo hraje. Zápasy mají díky tomu větší náboj. Klasické klišé je, že každý zápas bere hráč stejně. Je pravda, že se člověk snaží, aby to tak bylo, ale nemyslím si, že je to možné. Lidi na tribuně to vnímání důležitosti zápasu ovlivnit dokážou.

Co říkáte na svoji stávající pozici v týmu? Zdá se být čím dál více neotřesitelná.

Jsem za ni moc rád, jsem si vědom toho, že to není samozřejmost. Nicméně se mi hraje výrazně lépe, když vím, že mám v týmu silnou pozici, než kdyby tomu bylo naopak. Každopádně té pozici musí odpovídat i mé výkony.

V loňské sezóně jste k obraným povinnostem přidal i ofenzivní nadstavbu. Byl to od trenéra pokyn se více zapojovat do ofenzívy?

Je to něco, co vyplynulo z našeho systému, složení týmu a mého sebevědomí, které s přibývajícími minutami rostlo. Určitě v tom hraje roli i nastavení trenéra, který má ofenzivní fotbal rád a často nás tlačí do řešení, které ten útočný fotbal podpoří.

V Baníku už jste poměrně dlouho, jak se vám i rodině žije v Ostravě?

Bereme to se ženou tak, že jsme tu doma. Oba jsme zde spokojení. Žena si díky Baníku oblíbila místní fandění natolik, že v Kodani šla s ostatními přítelkyněmi i na pochod (dodal s úsměvem).

Kdo je vaším největším kamarádem v kabině?

Nejvíc se bavím s Davidem Buchtou. Což bych řekl, že pro většinu lidí není velkou novinkou. Ale obecně si v kabině všichni poměrně dobře rozumíme a vycházíme spolu, alespoň dle mého soudu. Což není vždy zvykem.

Chtěl jste být odmala defenzivní štít, nebo první myšlenky byly jiné? Jste spokojen s touto rolí v týmu?

Začínal jsem hrát fotbal uprostřed hřiště, takže se dá říct, že se mi tam odmala líbí nejvíc. V průběhu jsem si zkusil i jiné pozice, především ty defenzivní, ale věřím, že jsem zakotvil správně.

Co byste dělal, nebýt fotbalistou?

Mám blízko ke sportu obecně, rodiče mne v tomhle ohledu rozhodně nezanedbávali, takže je možné, že kdyby to nebyl fotbal, byl by to jiný sport. A pokud ne sport, tak něco, kde se dost žvaní, to mi docela jde (směje se).

Klubové ambice nepolevují, vnímáte na vás nějaký tlak?

Tlak je v Baníku vždycky, je to přirozené a je to tak správně. Vysoké ambice a očekávání patří k velkým klubům. To se samozřejmě přenáší na hráče. Ne každý je na to připravený, ale jsem přesvědčený, že pokud to hráč přijme a počítá s tím, hodně mu to pomůže. Ať už během fotbalové kariéry, nebo po ní. Naučí se s tím tlakem z očekávání pracovat.