Kdo by mohl v zimě z naší soutěže zamířit do zahraničí? Od Top 5 lig po Arábii
11 min readZimní pauza se závratným tempem blíží a my napjatě čekáme co provede s kádry ligových celků. Který z vybraných deseti hráčů opustí Chance Ligu a vydá se za svým snem?
V posledním roce se klubovému fotbalu v Čechách dařilo náramně a svědčí o tom i fakt, že do zahraničí začaly prodávat i kluby s menší kontinentální reputací, než jsou Sparta, Slavia a Plzeň. Baník Ostrava, Slovan Liberec, a dokonce i Mladá Boleslav prodávali v létě „na západ“ a přesně na této dobré vizitce by měla česká soutěž stavět i v následujícím zimním přestupovém okně.
V tomto článku vám přinášíme 10 hráčů, kteří jsou momentálně horkým zbožím na českém trhu a dá se očekávat, že by mohli v horizontu pár měsíců odejít za hranice naší republiky. Zároveň máme ke každému hráči i konkrétní klub kam by dle nás daný hráč nejlépe zapadl a který by byl nejlepší pro hráčův další rozvoj.
1) Lukáš Červ – Vfb Stuttgart
Začněme u hrdiny uplynulých reprezentačních pauz Lukáše Červa. V posledních dnech se spekulovalo především o zájmu pražské Sparty, nicméně i jakožto fanoušek letenského týmu si myslím, že je toto spojení naprosto nereálné a sám Červ by měl mířit výš… ven z České republiky. Zalíbilo se nám vyjádření bývalého českého reprezentanta Jana Morávka, který zmínil, že Bundesliga by byla Červovi „šitá na míru“ a při vybírání klubu jsme tedy šli taktéž tímto směrem. Když byla tedy zmíněna Sparta, proč rovnou nezmínit tým, se kterým v průběhu podzimu v Lize mistrů remizovala. Stuttgart se jeví jako velice zajímavá destinace pro českého „buldočka“. Momentálně by na jeho pozici byli jedinou konkurencí Atakan Karazor a Yannik Keitel, kteří by však díky příchodu Červa mohli být využíváni i na stoperech a herní čas by se tak mezi všechny tři z nich dobře rozprostřel. Červ by zároveň mohl být právě ten článek co odvádí veškerou černou práci a dodává tak více klidu na diktování tempa maestrovi zálohy německého vicemistra Angelu Stillerovi. Částka okolo 5-6 milionů euro by navíc pro německý klub neměla být velkým problémem.
2) Martin Vitík – OGC Nice
Z Plzně se přesuneme přímo na zmiňovanou Letnou. Odchod Martina Vitíka byl na spadnutí již v létě, že o mladého stopera bude zájem i v zimě je tak jistotou. Co už však není jisté, je že si Vitík se svým agentem vyberou správnou adresu. Chybělo málo a Martin Vitík mohl skončit stejně jako Robin Hranáč v Hoffenheimu, nebo odejít do italské Fiorentiny. Ani Fiorentina dle mého názoru není ideálním místem pro rozvoj mladého hráče, italské kluby v posledních letech stále preferují ubíjení talentů na úkor starších hráčů (čest výjimkám). Důkazem budiž i mizerné vytížení českých hráčů po odchodu do Itálie v útlém věku. Naprosto nejlepší přestupní stanicí pro odraz do záře reflektorů je klub z Ligue 1 a nejlépe klub z Ligue 1 s evropskými ambicemi. To přesně nabízí OGC Nice, krom toho nabízí i tříobráncový systém (ideální pro českého mladíka) a přímé napojení na Manchester United. Další zajímavou věcí, která by mohl hrát ku prospěchu našeho reprezentanta je, že Nice má momentálně na soupisce pouze 4 „přirozené“ stopery, o prostor na hřišti by se tak strachovat nemusel. Nice je zároveň ověřenou adresou, ze které v letošním létě nakupovali jak Juventus, tak například West Ham. V minulosti tak tomu bylo i v případě Chelsea, Newcastlu nebo Wolverhamtponu.
3) Pavel Šulc – Eintracht Frankfurt
Vraťme se nyní do Štruncových sadů. Další nyní už pevný článek sestavy české reprezentace netrpělivě čeká na svůj přestup ven z Chance ligy. Odchod Pavla Šulce je jen otázkou času a opět by se jako ideální krok jevila Bundesliga. Konkrétně tým, na jehož hřišti už letos skóroval. Eintracht Frankfurt je momentálně druhý v Bundeslize za Bayernem Mnichov. Na tomto postavení má největší zásluhu dynamická dvojka Omar Marmoush – Hugo Ekitike. Jenomže za tuto dvojku zaskakuje v případě nemohoucnosti pouze Igor Matanovič, sám. Šulc by přinesl určitou variabilitu a případný záskok za Ekitikeho, navíc je trochu odlišný profil a zaručil by tak i větší možnosti pro trenéra Dina Toppmöllera a jeho štáb. Dalšími možnostmi by byl i zmiňovaný Stuttgart nebo Crystal Palace, kde fotbalisté Šulcova typu pod taktovkou Olivera Glasnera (mimo jiné bývalého kouče Frankfurtu) „rostou jako z vody“.
4) Jan Kliment – Al Fateh
Nyní trochu odlehčeme serióznost, toto je určitě nejméně pravděpodobný z přestupů, nicméně výkony Jana Klimenta v letošní sezóně už prosákli i do zahraničních médií, kde figuroval v mnoha různých výběrech nejlepších střelců. Spojme si tuto skutečnost s tím, že už českému reprezentantovi táhne na 32 let a Saudská Arábie se začíná jevit jako logická destinace. Odchody z české ligy do saudské navíc nejsou nijak zarážející věcí, v minulosti tímto směrem putovali Jean David Beauguel a Nicolae Stanciu. Pro náš účel z výčtu klubů Saudské první ligy nakonec jako pomyslný vítěz vyšel Al Fateh. Celek z města Al Hofuf, jenž je momentálně umístěný na posledním místě tabulky, má letos gólový problém. Pouze 8 gólů v 10 ligových zápasech rozhodně není ideální vizitka. Nutno však dodat že kapverdský útočník Djaniny, známý především z angažmá v Trabzonsporu, nastřílel 4 ze zmiňovaných 8 gólů. I přesto by Kliment mohl být teoretickým oživením a větší konkurencí pro Kapverďana než domácí útočníci. Do karet tomuto přestupu hraje i fakt, že arabský klub v létě přivedl do svých řad maďarského brankáře Szappanose. Středoveropský trh tak určitě sledují.
5) Veljko Birmančevič – Olympiakos Pireus
Takzvaný „Elephant in the room“, když máme na mysli místnost na Letné, jenž je nazývána domácí šatnou. Srbský reprezentant po veleúspěšné sezóně vypadl z formy a ničemu nepomohly ani údajné spory v kabině. To všechno jsou důvody proč by přestup pryč během zimního okna vůbec nikoho nepřekvapil. To že nepřišla nabídka z jedné z nejlepších světových lig bylo možná zarážející, ale to že už pravděpodobně nepřijde ani v zimě už tak zarážející nebude. Kontroverze balkánského původu, ač pravdivá či nikoliv, může spoustu zájemců odradit. Nabízí se tak jen málo řešení. Snad krom Olympique Marseille, který podepíše kohokoliv, ať je jeho minulost, jaká chce, cesta na západ nejspíš nevede. Směřujme tedy na východ, konkrétně jihovýchod a zde se nabízí buď Turecko, nebo Řecko. Naším výběrem je řecký Olympiakos, mimo jiné kvůli přímému napojení na Nottingham Forest hrající v anglické Premier League. Krom toho také Olympiakos nemá na soupisce nijak hvězdná křídla a cesta do základní sestavy by tak nemusela být složitá. Zmiňované spojení s Nottinghamem by však Birmančevičovi dávalo naději ke splnění jeho snu – hrát za klub z top 5 lig.
6) El Hadji Malick Diouf – Brentford FC
Prvoplánem bylo zmínit ve spojení se senegalskou kometou AC Milán… Tento plán zhatily nové zprávy v průběhu psaní tohoto článku, že o Dioufa je zájem především z Premier League a také z Bundesligy, La Ligy a Ligue 1. O Serii A ani zmínka. Nicméně to nijak nevadí, hlavní vodítka vedou stejně do nejprestižnější ligy světa. V té se nabízely především dvě varianty: Brentford a Crystal Palace. Oba kluby nabízí svým wingbekům velkou volnost na hřišti (upřesním, že u Brentfordu toto platí pouze pro levého wingbeka) a Diouf by tak nemusel nijak drasticky měnit své návyky ze Slavie. Do systému Brentfordu by zapadl skvěle, anglický tým totiž z levé strany útočí především přes Dioufovu pozici, jelikož Mikkel Damsgaard, kometa Eura 2020 se především stahuje na střed a tvoří šance pro své parťáky Wissu a Mbeuma z podhrotu. Dioufovu pozici momentálně zastává Keane Lewis-Potter, který je ale „doma“ především na levém křídle a asi by raději alternoval za Damsgaarda nežli na beku. Další konkurencí by pro Dioufa byl Rico Henry, ten ale trpí na častá zranění, prostor by tak Diouf dostat měl.
7) Antonín Kinský – West Ham United
Od Senegalce zpět k Čechovi. Dalo by se říci k nástupci (Petra) Čecha. I druhá slávistická kometa této sezony Anotnín Kinský je ostře sledována kluby z nejbohatší soutěže. A i pro Kinského by bylo nejspíš místo v Londýně. Na výběr je mezi stanicemi Fulham a West Ham. My jsme vybrali druhý jmenovaný klub, především díky jeho lince s českým fotbalem. Není pochyb o tom, že skauti West Hamu naši ligu sledují a logicky si tak museli všimnout i výkonů jednadvacetiletého brankáře. Lukasz Fabianski, který se v průběhu letošní sezóny opět prohodil s Alphonsem Areolou na pozici jedničky už bude každou chvíli končit úctyhodnou kariéru (koneckonců je mu už 39 let) a právě proto by se mohl Kinský poprat s Areolou o pozici jedničky v prestižním klubu. Fulham nabízí místo dvojky hned v zimě, je však nutno podotknout, že Bernd Leno určitě nehodlá v dohledné době končit a sám je stále velice kvalitním gólmanem. Cesta do brány na Craven Cottage je tím pádem trnitější, než se na první pohled může zdát. V létě se spekulovalo o šokujícím zájmu Sparty o Kinského, to se nevyplnilo ale Daniel Křetínský by si mladého reprezentanta mohl pořídit o půl roku později, jen dráž a do jiného klubu.
8) Kaan Kairinen – Inter Milán
Tichá hvězda Sparty by si jistojistě zasloužila přestup na jednu z nejprestižnějších fotbalových adres, je to možná trochu science fiction, ale hráči podobného profilu se neshánějí jednoduše, a to by mohlo být dostatečnou záminkou,aby finský špílmachr zaujal i ty největší kluby. Bylo by asi poněkud naivní se domnívat že by krok ze Sparty k italskému mistrovi nebyl nijak náročný a Fin by skočil hned do základní sestavy, ale Kairinen by mohl být záplatou pro tým Simone Inzaghiho v případě nemohoucnosti Hakana Calhanogla. Pro italského giganta by navíc mohl být levnou alternativou na svou pozici. Snad jediným mínusem tohoto přestupu je konkurence v podobě Kristjana Asllaniho, hráče podobných kvalit, ale bohužel mladšího, tudíž perspektivnějšího.
9) Oscar Dorley – AC Milán
A teď si to představte Derby della Madonnina a na jedné straně ex-sparťan a na druhé ex-slávista. Inu představa hezká, a i přestože je vcelku paranormální, mohla by se uskutečnit, oba hráči potřebnou kvalitu mají a upřímně se divím, že stále oba hrají naši ligu. Přejděme tedy na to, proč jsme pro Oscara vybrali milánské AC. Milánští dlouhodobě bojují s problémem nekvalitních záložníků a když se po několika letech dostal jeden z nich do životní formy (Tijani Reijnders), hned je o něj zájem na ještě mnohem věhlasnějších adresách (Manchester City). Oscar by ale jistě byl přínosem i pokud by Reijnders neodešel. Jeho variabilita ve středu pole hovoří jasně. Oscar může zastávat jak pozici klasické „šestky“ tak box to box hráče a nestrádá ani v ohledu tvorby šancí pro ostatní. Třeba se jednou dočkáme oné snové představy Kairinen vs Oscar i v některé z jiných soutěží, to je ve hvězdách.
10) Ewerton – Girona
Naši desítku uzavírá druhý hráč mimo top 3 klub a shodou okolností i hráč druhý v tabulce střelců aktuálního ročníku Chance ligy. O kreativní křídlo už je zájem na východě, to je jasné. Zuby si na něj brousí mimo jiné Ferencváros. Ve 27 letech už je pro Ewertona tak akorát čas na přestup na západ, do top 5 lig. Pro brazilského šikulu jsme vybrali klub, který zřejmě také bedlivě pozoruje českou ligu, svědčí o tom přestup Ladislava Krejčího v uplynulém létě. Zároveň Girona nemá na své soupisce ani jedno levé křídlo, které by skutečně vlastnila. Oba Bryan Gil a Arnaut Danjuma jsou v Katalánsku na hostování a nejpozději v létě by tak Ewertonovi uvolnili místo nejen na soupisce, ale i v základní sestavě. Otázkou však zůstává, jak připravený by na tento krok byl právě Ewerton.
Závěrem bychom rádi uvedli, že toto nejsou konkrétní informace, ale pouhé spekulace a „střely od boku“. Tento článek je psán především za úmyslem zabavit čtenáře a společně s ním zapřemýšlet nad tím, co by mohlo být. Nezbývá než dodat, že ať se stane, co chce, bude zimní přestupové okno na českém trhu rozhodně jedním z nejzajímavějších v moderní historii a my můžeme pouze netrpělivě čekat a nedočkavě vyhlížet ty velké věci, které se na obzoru profilují.
Zde se můžete podívat na grafickou úpravu několik zmíněných tváři v zahraničních dresech